gay

Holky mě nikdy nepřitahovaly. Možná mě více přitahovali muži, ale to jsem si odmítal připustit. Jednou mě Ivo přemluvil, abych ho doprovázel do gay-baru. Nebránil jsem se. Říkal jsem si, že asi aspoň ověřím, že opravdu na ženy nejsem. Moc se mi tam nechtělo, ale Ivo mě přemluvil, měl jsem pro něj trochu slabost.

Rugby nikdy nebylo sportem pro třasořiťky bez svalů a pořádný kondičky. A přesně proto jsem si tenhle sport zamiloval. A nebylo to pro to, abych si udržel formu, to byl spíš takový vedlejší efekt. Především jsem se vždycky koukal na ostatní kluky, dneska už vlastně muže. Obdivoval jsem jejich vypracovaná těla a díky společným sprchám i více či méně vyvinuté penisy. U obdivu to ale bohužel vždycky končilo. Teda až do včerejšího večera, kdy jsem se v podnapilém stavu o své orientaci zmínil. Ale to už trochu předbíhám.

Teprve nedávno jsem přišel o panictví a díky strejdovi jsem poznal dvě bezvadné dívky mých nejtajnějších snů. Strejda byl prostě profesionálním dohazovačem. Zajímaly ho osudy nezadaných a osamělých lidí. Následně jim obracel život vzhůru nohama. Troufám si říct, že k lepšímu.